Slunce nad obzorem...když končí den nebo začíná...to kamera nepíše.

Slunce nad obzorem (by pavel kysela)

MOBILNINET.CZ: Click-bait (volně přeloženo jako návnadu na kliknutí).

Street Girl...

MOBILNINET.CZ: Click-bait (volně přeloženo jako návnadu na kliknutí).


Nevíte o čem je řeč? Přečtěte si to !!

V meziválečném období byli Češi nejméně oblíbeným národem Evropy. Teď to patrně nebude jiné...Češi nemají vzory, elity zavřeli a šikanovali...až emigrovali...

I když by si to patrně mnozí přáli, EU není na prahu rozpadu. Myšlenka sjednocení Evropských států je už dosti letitá a do praxe ji uvedla především možná největší kontinentální politická osobnost poválečné Evropy, Konrád Adenauer a jeho partneři de Gaspari a Schumann. 
Víra a řádný život to vadilo straně zla....a zlí lidé se přidali

Problémem ovšem je infiltrace nejrůznějších typů kryptokomunistů a marxistů do vedoucích orgánů EU. 

Ti z českých voličů kteří na EU nadávají, by si měli uvědomit že i jejich hlasy poslaly do Evropského parlamentu takovou obludnost jako byl poslanec Ransdorf. Je také signifikantní že počáteční nepřátelství Sovětského svazu a později Ruska k EU se změnil na blahosklonné přijímání když se levičácké kreatury dostávaly v Evropě k moci.
Ti, kdo by si přáli vystoupení z EU či její rozpad si patrně vůbec neuvědomují že Československo a později Česká republika si nikdy jako stát nedokázala získat politické a hospodářské renomé. Česká politika od doby založení moderního samostatného státu připomíná rej exhibujících bláznivých, zlodějských lhářů a díky tomu se na nás okolní svět dívá skrz prsty i když to při své slušnosti neříká nahlas. Češi jsou proslaveni svým kverulantstvím a kňouráním a to by se případným vystoupením z EU opravdu nezměnilo.
Svoji nedostatečnost české etnikum omlouvá mýtickými bajkami: za Rakouska jsme tři sta let trpěli, první republika nebyla celá léta na pokraji státního bankrotu ale naopak patřila mezi deset nejvyspělejších států světa, republiku jsme proti nepříteli nemohli bránit a i když se žádná zrada nekonala tak jsme byli zrazeni, svoji svobodu jsme si vybojovali a loupežné vraždění sudetských Němců bylo hrdinstvím. Komunistům lokajsky poklonkovala většina a komunistickou stranou prošlo 2,5 milionu lidí, ale celý národ trpěl komunistickou vládou. Teď mají čeští nacionalističtí vidláci další výmluvu, jsme vykořisťováni EU, ale jak jinak, evropské peníze nám nesmrdí. 

V meziválečném období byli Češi nejméně oblíbeným národem Evropy. Teď to patrně nebude jiné...


Jindřich Čech, sociální sítě

#Sociální sítě, Pět zásad socialismu, Amerika objevena skrz Google, Bubáci, Davové emoce a skupinová hloupost, Historie, Milujme svobodu a ztracená duše národa, Selský rozum a kritické myšlení, 

#Srnec ve skoku. Štěstí chodí po polích a lesích a jen čeká, až zelený mužík se zvedne z gauče. A taky to musí být v hlavě a nohách!

Srnec ve skoku  (by pavel kysela)
Nebylo to dnes, bylo to včera a v pátek, co u nás konečně spadlo pár kapek. Nedbaje varování vydal jsem se na lov, protože na tuto sobotu je nutno navařit guláš na dožínky, aby se alespoň trochu naplnila spolková kasa.

Takže v pátek, kdy nás konečně po šesti týdnech potkalo to štěstí a spadlo pár kapek jsem si při odpolední kávičce vychutnával osvěžení vzduchu, přidal se ke mně i můj soused srnec, který vyšel z olšiny u potoka pod jabloň zchroupnout pár jablek. Jak pozoruji , že mu chutná, přijde mi na mysl čtvrteční schůze spolku a žalostné konstatování o plnění odstřelu srnců a nutnosti ulovit alespoň čtyři srnce . Tak si říkám co se dá dělat, ono by to možná i šlo a tak dopíjím kávu, balím věci a jedem s parťákem do revíru.

Jsem rozhodnutý zajet tentokrát až do revíru k poslednímu domku na samotě, kde bydlí moje stará známá babka a tak ji beru pár kytek do kapličky, kterou má poblíže domku.
Cestou do revíru, který je pouhé tři kilometry od místa kde bydlím zjišťuji, že zde se již déšť nedostal. Nu což, když již jsem vyjel, tak zkusím štěstí. Zaparkuji auto na zahradě před domem, ale nikdo zde není doma, tak dám kytky do kapličky a vyrážím chodníkem přes zahradu do revíru. Šoulám pomalu chodníkem kolem potoka, kdy jinde by teď mohla zvěř být. Všude však pusto a prázdno, až dojdu k svážnici a proto že je sucho a všady listí jak v listopadu, rozhoduji se pomalu šoulat po svážnici, po které před několika dny přibližovali , takže se zde dá docela potichu jít. Svážnice končí v místech, kde je po mýtné těžbě několik let zalesněno a je tam také hluboké koryto, kde protéká pramínek vody. Jak tak šoulám, pojednou se svahu nad svážnici seskočí srnka , zastaví uprostřed a bedlivě mě pozoruje. Stojím, ani se nehnu, pes leží nějakých deset metrů za mnou. 

Mám dobrý vítr a tak čekám , kdo ji bude následovat. Srnka pak po chvíli v klidu seskakuje pod svážnici a já pomalu pokračuji. Když přicházím do míst, kde stála srnka, zpozoruji za vývratem pod svážnici srnčí kus. Mám za to, že to je srnka, která tam před chvíli seskočila, ale když kus zvedne hlavu vidím, že to je srnec a na první pohled lovný. Zůstávám stát a hledám prostor mezi kořeny, kde by mohl vystřelit. Srnec stále stojí tak dvacet kroků pode mnou a upřeně sleduje něco v roklině .
 Stojí na její hraně a já již vidím, že i když jej sebelépe zasáhnu, skončí dole na dně rokle a já se pak budu lopotit, aby jej vytáhl zpět nahoru. Nu což, není to jelen a jsem rozhodnutý lovit. Srnec však stále stojí šikmo ode mě a dívá se stále upřeně do rokle. 

Vzhledem k tomu, že nemám moc jiných šancí, rozhoduji se střílet na krk, je to přeci jen pár metrů a tak ještě jednou kontroluji prostor mezi kořeny vývratu, zda tam kulí nestojí v cestě něco co by ji mohlo vychýlit. Pak opřen o hůl usazuji špičku puškohledu na střed krku pod hlavou a mačkám spoušť. Srnec padne na místě a já pociťuji úlevu, že přeci jen pro něj do té rokle nepolezu. Má radost však jen krátké trvání, protože po chvíli srnec odkáže zadními běhy a již se sune do rokle. Nečekám a jdu na nástřel, aby viděl do rokle, protože zásah na krk může být někdy nevyzpytatelný. Když přijdu na okraj, vidím srnce na dně rokle zapasovaného pod vývrat. No nic, říkám si, chvíli počkám, a pak pro něj zajdu. Pak mně napadá, že by mohl potrénovat hlášení u kusu a tak přivolávám Rona a nasazuji jej na nástřel. Po ověření se vydává po stopě do rokliny a já jej shora mohu pozorovat. Přichází ke kusu obchází jej a začíná hlásit. Já jej se shora pobízím a po chvíli hlášení vidím jak se srnec dere pod vývratem směrem dolů po korytě potoka. Ron však neváhá, oběhne vývrat a již vidím jak jej drží za hrdlo. 

Odkládám pušku a dalekohled a hrnu se do rokle, vidím, že to bude chtít asi záraz a tak vytahuji nůž, pak chytám srnce za parůžek a odvolávám Rona a ukončuji srncovou životní pouť. Opřu se o svah rokle a přemítám, jak by to dopadlo, kdyby šel pro srnce sám a navíc pušku nechal nahoře. No přeci je to dobré, když má člověk nějaké to jištění v podobě věrného kamaráda. Není čas na nějaké velké rozjímání, rychle předat poslední hryz a za klobouk zasunout úlomek, protože se to začíná kolem rojit „zelenými včelkami“. Rychle vyvrhnout , svázat do kozelce a vyšplhat z rokle. Ještě , že to k autu nemám daleko. I přes zajímavý průběh vcelku rychlý lov, vyjížděl jsem o půl čtvrté a před pátou jsem doma i s úlovkem. Opět však poučení, jak zrádná může být rána na krk, kterou jsem já osobně použil za svou kariéru podruhé. Nepatří mezi mé oblíbené.

V sobotu jsem po přenocování kusu ve studeném sklepě kus rozrušil a odvezl do mrazničky, protože v tom horku není šance zvěřinu, byť na krátkou dobu uchovat. Včera navečer, kdy se již Ron opět začal připomínat, že by bylo záhodno vyrazit do terénu jsem si u hospodáře ověřil, jak se daří s lovem a protože nikdo jiný prozatím nic neulovil, vyrazili jsme do revíru na druhou stranu. Vede tam do údolí s několika domky cesta lesem podél potoka, také dobré místo na šoulání v tuto dobu.
 Rona jsem nechal proběhnou po strništi pod lesem a pak jdeme šoulákem po cesta podél potoka. Dopoledne trochu více zapršelo, cesta je mokrá i pod stromy, vzduch je příjemně vlhký a chladný. Cestou nic nepotkáváme a tak vycházíme do údolí k prvnímu domku, ve kterém jsou ve svahu nad domkem ovocné stromy pod lesem.  

Míjím domek, vidím že paní majitelka je doma, má otevřené okna. Když tak pomalu popocházím zpozoruji na protisvahu nějaký pohyb a za chvíli vidím, že je to srnčí kus, který vyšel z lesa na svah s ovocnými stromy. Neváhám a přistupuji k nejbližší švestce. Poté beru dalekohled a snažím se rozpoznat o jaký kus jde. Není pořádně vidět pro vysokou trávu a větve, ale zda se mi, že jsem zahlédl nějaké bílé špice. Místo mám dobré a tak čekám kdy se mi kus lepši ukáže. Po chvíli popochází a to již vidím, že to je srnec, bíle špice po slecha, na první pohled žádný mladík. Je rozhodnuto, je třeba lovit, připravuji pušku, opírám i o větévku švestky a čekám. Srnec se stále pohybuje pomalu dopředu, mám ho „na blat“ vzdálenost 60-70 metru přes údolí v protisvahu. 

Stále je problém pro větévky a vysokou trávu čistá rána na komoru. Pod jabloní srnec sebere jablko a pomalu je hryže. Stojí však tak, že je kryt větévkami na komoře, volná zůstává část zadní komory a tak umisťuji hrot puškohledu pod páteř co nejblíže k plecku kolik větvičky dovolí a mačkám spoušť. Srnec se láme v ohni a poté se kutálí se svahu, kde zůstává nehybně ležet několik kroků za domkem. Pomalu se vracím zpět na příjezdovou cestu k domku a to jíž vychází paní majitelka a první její slova jsou“ doufám, že jste mi nestřelil toho velkého srnce, toho by bylo škoda“! Ujišťuji ji, že to opravdu není velký srnec a jdeme se za domek podívat, co jsem ulovil. Když zjistí, že to opravdu není ten její velký srnec spokojeně říká“ tak toho není škoda“. Marné, bydli zde sama a zvěř jsou jediní společníci. Tak rychle poslední hryz a úlomek, rychle pro auto a srnce odvést, ještě štěstí, že jde zajet až do dvorku. Vývrh na místě nešlo udělat, udělal jsem ho až při odvozu dále v lese od domku. Takže opět taková rychlovka, nevím čím jsem si zasloužil přízeň Bohů.
Protože stále ještě není mimo mnou ulovených srnců nic více a čas neúprosně běží, vyrážím pokoušet štěstěnu do třetice, jak se říká – všeho dobrého či zlého. 

Zdroj: lovecke-forum.cz

#Kulovnice, Srnec, Příroda a myslivost, Napište svůj příběh, Příběhy, 

Seneca O dobrodiních. Člověk ze své přirozenosti miluje sám sebe. #O dobrodiních, O nejvyšším dobru a zlu, Seneca, Stoicismus

Lucius Annaeus Seneca

XXVIII Seneca O dobrodiních
Jdi do sebe a uvažuj, zda ses odvděčil všem, kterým jsi byl vděčností povinován, zda nikdy u tebe žádná povinnost nepřišla zkrátka.

..."neznám nic horšího než moc pozdě...” Myslím, že nejhorší okamžik je, když si umírající uvědomí, že chtěl, ale nežil.

Seneca nám lidem může svou knihou O dobrodiních pomoci. Všichni lidé mají společný svůj původ. Ať už žijí na počátku našeho letopočtu, nebo v dnešní době, jsou lidmi myslícími a chybujícími. Jsou nedokonalí. Pokud sledujeme vývoj filosofického myšlení, můžeme se dobrat k poznatku, že jejich základní odkaz spočívá v lidské dokonalosti. I Seneca se snaží lidem ukázat, jak být dokonalí. Proč ale zůstat jen u teorie. Proč by lidé, kteří si něco přečtou a mravně je to povznese, to neměli zkusit na vlastní kůži, trochu se sami se sebou poprat a být lepšími?

Možná, že to vyplývá z jejich lenosti, možná ze strachu, že jim jejich proměna nepřinese požadované ovoce. Než aby žili spokojeně, vrhají se lidé raději do bezpečí, která jim slibují útrapy, s nadějí, že se těmto útrapám vyhnou. I zde platí staré dobré přísloví, že zakázané ovoce chutná nejlépe. A člověk ze zvědavosti okusí všechno.
Ctnost, moudrost a dokonalost jsou pro lidi pojmy zdánlivě nedosažitelné, imaginární, tak proč by měli ztrácet čas ve snaze jich dosáhnout? Proč by měli konat dobrodiní a proč by měli být někomu jinému za dobrodiní vděční, když ani ostatní tak nečiní? Člověk přece ze sebe nebude dělat naivního hlupáka. Ale hlupáka ze sebe bohužel dělá právě tímto smýšlením. “Skutečnost, že je velké množství nevděčníků, nás nesmí učinit váhavějšími v konání dobrých skutků. Pokud dobré skutky nekonáme, sami počet nevděčníků zvětšujeme”. Věci trvalé není možné změnit hned. Proto, když se rozhodneme být lepšími, nesmí nás počáteční nesnáze a nepochopení odradit.

Člověk ze své přirozenosti miluje sám sebe. Z toho vyplývá, že se vyhýbá všemu, co by mu škodilo, a vyhledává to, co je mu prospěšné. Proč by se tedy měl vzdávat svého dobrodiní a vděčnosti, které považuje Seneca za dvě nejkrásnější věci na světě? Dobrodiní nespočívá ve věcech samých, ale v úmyslu činit dobro. Proto to není něco, na čem člověk lpí a mohl by to ztratit. Dobrodiní je trvalé a nezaniká, ani když ho neuskutečníme. Je to takový čin, který nemůže zmařit žádná síla. Zdá se, že tyto argumenty jsou dost přesvědčivé k tomu, aby o dobrodiní člověk začal přemýšlet a nezůstal jen u myšlenek. Zároveň se však musí vyvarovat takového dobrodiní, které je prospěšné pouze jemu samotnému.

“Dobrodiní je akt vůle, avšak prospět sám sobě, to je nutnost. Proto sám sobě člověk dobrodiní poskytnout nemůže. Může jej dát někomu jinému, stejně jako jej může být dlužný někomu jinému. Co pokaždé vyžaduje dvě osoby, nemůže proběhnout vnitru osoby jediné”, (Seneca).
Tímto Seneca vymezuje poskytování dobrodiní vůči okolnímu světu, nikoliv sám sobě. Nabízí se otázka, zda má člověk poskytovat dobrodiní každému, nebo si má vybírat a podle čeho. I na to Seneca myslel. Člověk by si měl vybírat lidi, kteří jsou jeho dobrodiní hodni. v opačném případě by totiž dobrodiní rozhazoval než poskytoval. Při výběru se člověk řídí svým rozumem.

Dobrodiní nesmí být prokazováno komukoli v davu, plýtvání čímkoli není chvályhodné a nejméně plýtvání dobrodiním. Jestliže při konání dobra nebudeme rozumně uvažovat, přestanou to být dobrodiní a bude to něco jiného. Když člověk dobrodiní dává, musí pomyslet i na to, že ono dobrodiní může být přes veškerou dobrou vůli dávajícího pro obdarovávaného škodlivé. Opět je nutné své konání uvážit.
V některých případech je dobrodiním odmítnout jeho poskytnutí. “Nechat se uprosit lidmi žádajícími věci, které jim přinesou zkázu, to je krutá dobročinnost. Tak jako nejkrásnější činností je zachránit někoho proti jeho vůli, i když nechce být zachráněn, stejně tak uštědřit někomu na jeho žádost něco zhoubného znamená pro něj něco nenáviděného, třebaže to bude ze začátku vypadat jako něco dobrého a milého”.

Lucius Annaeus Seneca (4 př.n.l. - 65 n.l.) byl římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Nerona.

Stoicismus  byl nejrozšířenější filosofický směr v období helénismu a římské říše. Datuje se zhruba od 3.století př. n. l. a trvá až do 2. století n. l., kdy filosofické myšlení ovlivnilo křesťanství. Název stoicismus je odvozen od athénské budovy - stoiá poikilé. Byla to barevná sloupová síň, v níž Zenón z Kitie na Kypru (též nazývaný Zenón Stoik) založil vlastní filosofickou školu.
Stoicismus můžeme sledovat ve třech základních obdobích - jedná se o starší, střední a mladší období. Hlavními představiteli starší stoy jsou právě Zenón z Kitie na Kypru, Kleanthés a Chrýsippos. Filosofie tohoto období se pokládá za myslitelsky nejprůbojnější. Centrum střední stoy je v Římě, hlavním stoupencem Poseidónios.

Filosofie se soustředí především na praktickou etiku. Mladší stoikové - Říman Seneca, císař Marcus Aurelius a otrok Epiktétos - se zabývají již výhradně individualistickou etikou. Souvisí to se společenskými podmínkami tehdejšího Říma, kde lidé neoplývali zrovna nejčistšími mravními zásadami.
Stoikové dělí svůj systém filosofie na logiku, fyziku a etiku. Přes logiku a fyziku je možné dostat se k etice,která zaujímá nejvyšší místo. V logice navazují stoikové na Aristotela. Rozdělují ji na rétoriku (umění mluvit monologicky) a na dialektiku (umění mluvit a myslet dialogicky. Zastávají teorii, že poznání vychází z vnímání jednotlivého, ze zkušenosti. Proto jsou označováni jako empirici. Ztotožňují ducha při narození s tabulou  rasou, nepopsanou tabulí , kterou píše až skutečnost.

Ve fyzice se stoikové přiklánějí k materialismu. Pro člověka existuje pouze to, co je tělesné. Fyziku považují za monistickou, znající jenom jediný poslední princip. Fyzika se drží přísné zákonitosti, která je pro celek světa imanentní. Sílu, která působí zevnitř látky, nazývají stoikové logos, nús, duše, nutnost, prozřetelnost, ale i Bůh (Zeus). Pokud je Bůh totožný s vesmírem, mluvíme o pantheismu.

→ Seneca je stále aktuální, možná dnes nejvíce...



#O dobrodiních, O nejvyšším dobru a zlu, Seneca, Stoicismus

Copak mi přišel říct pan Valentýn? Že po baráku smrdí terpentýn.

Růže, krása a láska...
Přišla mi sms od bývalého klávesáka: „Vždycky jsem tě miloval.“
Já: „Proč jsi nic neřek?“
On: „To se má poznat.“
Já: „Myslela jsem, že mě nesnášíš.“
On: „Omyl.“
Já: „Takže bubeník mě taky miloval?“
On: „Ne, ten tě nesnášel.“
„Rozklíčovat signály druhého pohlaví je pro mě záhadou,“ říkám kamarádce.
„Ty tvoje taky nejsou moc čitelné,“ odpoví.
Projíždím si v hlavě průřez svých projevů lásky, které měly už od dětství cyranovsko-předváděcí punc:
Desetiletá jedu na kole po hrázi trojského ostrova, proti mně Jirka Kročák za ruku s mámou. Naschvál strkám nohu do drátů, padám přes řidítka, a bradou dranžíruju krtinec, na který ťápla miláčkova botaska. Doufám, že si všimne, že nebrečím, a začne po mě toužit.
Přesto že strategie moc nezabírala, sázím na ni dál.
Třicetiletá nechci zatěžovat svého partnera trivialitou, jako je vykonaná domácí práce, když pro něj můžu složit písničku. Partner si přesto místo věnované písně zvolí složení košil.
A tak se lidé s vyjádřením svých citů míjejí. Prosté a úderné „miluju tě“ by možná stačilo, ale to už by ze mě vůbec nikdo nevypáčil. Leda zapuštěné do nějaké věty se vtipnou pointou.
Ale nějak se k sobě dva druhy přece dostat musí.
Kamarádka neztrácí naději: „Mám recept od esoteričky: první tejden si mysli, že všichni chlápkové milujou tebe, druhej tejden si mysli, že ty miluješ všechny chlápky, a třetí tejden, že je to vzájemný. Uvidíš, jak ta energie potryská. Navíc je Valentýna.“
Rozdělám barvy a začnu malovat obraz srdce, abych tomu šla naproti.
Někdo zvoní. Za dveřmi stojí pohledný soused.
„Copak mi přišel říct pan Valentýn?“
„Že po baráku smrdí terpentýn.“

Eva Turnová, sociální sítě

#Smysl života -  Životní krédo Láska Úsměv Pohlazení Partnerství, Životní krédo Láska Úsměv Pohlazení Partnerství,  

Americké volby? Politická levice je u moci už dlouho a ztratila kontakt s realitou

Prezident Donald Trump
Analýza (rozklad události)

Hillary za sebou měla:
- Politickou třídu
- Wall Street a velké korporace
- Mainstream médií
- Hollywood

- Mnohem více peněz na kampaň

A tohle všechno nakonec strčili do kapsy Assange s Putinem? Internetový buřič s prezidentem chudé země sužované korupcí a alkoholismem položili skvělý systém? To by jen svědčilo o pevnosti základů systému.

Autor opomíjí důležitá fakta. Nejde jen o jedny volby do Bílého domu. Demokrati prohráli úřad prezidenta, sněmovnu reprezentantů, senát, guvernérská místa a další volené posty - celkem okolo 1000 křesel po celé zemi.

Politická levice je u moci už dlouho a naprosto ztratila kontakt s realitou a přerušila komunikaci se svým voličem. Stala se z ní lunatická sekta. Chybí jí vize a myšlenky. Jediné, co je schopna nabídnout jsou nadávky do rasistů (adresované svým bývalým voličům) a konspirační teorie o Putinovi.

Můj psychografický model mi říká, že sledujeme světovou vzpouru plebsu proti idiotům, vydávajícím se za elity.

CO SE TADY NEJVÍC ČTE

Adsense

Hledáte ten svůj příběh? Je možná tady!

Kariera Milujme svobodu a ztracená duše národa Skvělý domov Praha Zpěváci Hity Videa Mládí hledá smysl života Základy stupidologie AMERIKA Smysl života - Její úsměv a šťastné oči Sociální sítě Životní krédo Láska Úsměv Pohlazení Partnerství Příroda a myslivost Krásné ženy se svlékají Erotika pro rychlé synapse Fotografie jsou velmi kvalitní Amerika objevena skrz Google Odposlechnuto Vtip tvrdý jako kámen CIVILIZACE Humor Humor a vtipy Negativní poradna Tipy a návody fotografie ABBA Roxette Karel Kryl Marie Rottrová Myšlenka a moudro pro tento den Reálný svět bytí Cestování Přivítání : průvodce blogem Niniveskal Selský rozum a kritické myšlení Příroda a zdraví Historie ostrova Korsika IRAN Jídlo a zdraví Londýn Volba českého presidenta 2008 Davové emoce a skupinová hloupost Dovolená Děti Fotoaparát Královské město Pražské perličky Tramvaj Bloggeři Velikonoce Vše o souhvězdí plejád a mytologie Jízdní řády Vesmíru Šumava a okolí Metro Syrie a Jordánsko Švédsko Kočky Sobě Obrázky a domov Příroda Software upgrade chybová hlášení Dětská moudrost Historie Jak ochránit děti od cestovního průjmu Karlův most Komentáře ZPRAVODAJSTVÍ Google News Francie Lidé Napište svůj příběh Obrázkové příběhy Pes přítel domova Prohlížeč Opera a Geek Provence State of New York Zateplení domova Země česká Zásady Česká písnička Centrum Děti ITALIE fotopříběh Karel Schwarzenberg Kritické myšlení Kuchyně Káva coffee Medicina Mobilní internet Na horách je dobře Na téma tchýně Nebezpečné problémy rodiny Přátelství Rozchod s partnerem VENEZUELA Vltava Vzpoura deprivantů ŘECKO Anglie Autobusy Cestovníci Corse (Korsika) Dneska by to šlo Freedom Karel Kryl Krmeliště pro zvěř online Lidový folklor Myslivecké pověsti Noční toulky Plaváček Procházky Rady a tipy Sochy Antonín Dvořák Chile Patagonie Facebook Farmářské trhy Hradčany Hudba z radosti Hudba-videa Internet Jaro Jeleni Koupelny Panorama Prezident Práce na počítači Přílet do Vancouveru Staroměstské náměstí Stáří a domov Umělci Velký salašnický PES a život je taky PES Večerní Praha demokracie Černá zvěř Řeka Židovský Anna Kurnikova Bradley Cambridge Chalupa Doprava Dům Google Google+ Koukolík Kulovnice Les Lovecké zbraně Lucky deer Lyžařská Škola :: Blogger se učí stát na lyžích Mexiko Motivace Moře Potraviny President Obama Příběhy Příroda a jaro Sama doma Seneca Slepičky Slovinsko hory moře pláže a slunce Slunce zapadá u křížku Smysl života - Životní krédo Láska Úsměv Pohlazení Partnerství Snídaně Stavební akrobacie Svět vítá nový den Telefon Uličky pražské Venkov Zdraví Čeští skladatelé hudby Čáp přináší štěstí Ženy Altcatraz Architektura Bolest Bow Hunting Breakfast Bubáci Bulvární manipulace Celtic Woman Cestovní rady Christina Aguilera Céline Dion Deprivace Dragoon Ride Editace a styl psaní Exekutor v Česku Fantasie Forum 2000 František Koukolík Google +1 Hoax Houby Ježíš Kristus Jižní Čechy Kde to je? Klik na obrázek a je to pohádkový kocour Kocouří siesta Kominíci Komunita Kostely Krajina Lama Lavičky Legendy Marcus Tullius Cicero Modrá planeta Země Momentky Morning Cofee Mozek a jeho duše Myslivecké menu Na kulaťáku Novinový stánek Násilí O přátelství Petra Podzim Pohádka Poliklinika Poruchy osobnosti Pranostika Ptáci Písek Pět zásad socialismu Rande Renata Rihanna Rusalka San Francisko Singles samotáři Sladkosti Slunce Smíchov Srnec Tenkrát na západě Trpajzlíci USA Umění lékaře Velký švýcarský salašnický pes Verše Veteran Vytápění Václavské náměstí Vánoce a svět Vánoční hvězda Zima Zlo filosofie korupce Írán Čerti Český prezident Čičmundové Čokoláda Štěstí Šťastný jelen #O dobrodiních 14.listopadu 2015 ABBA Roxette Karel Kryl Marie Krásné ženy se svlékají Erotika pro rychlé synapse Analýza Anna Netrebko Aquaba Auto BabyBox Bedřich Smetana Bez domova Blogger.com Bonnie Tyler Borůvky Budějovická Chrámy Cipolla Click-bait Coca cola Coffee Cyklistika Cyril a Metoděj Dejvice Dobytčí trh Domácí chléb Dýmka EMO Enrique Iglesias Eric Clapton Fysikální a sociální teplo Holubi Homeless Investiční mince Jak mají vypadat správní čerti Jak šetřit zrak Jan Werich Jižní Amerika KFC Kančí maso Karel Hašler Karlovo náměstí Kemel Kniha Krby Krevní tlak Krmítko Král komiků Linux Lisabon Lov černé lukem a šípem Ludvík Hess Ludwig Van Beethoven Mariah Carey Martina Karel Kryl Masaryk Mensa Metelescu blescu Migrace Motúčko Moře :: Chorvatsko :: Krajina Muzikanti Muškáty Muži My Story Máj Neklamná znamení Nemocnice Netiquette Náhlá smrt O nejvyšším dobru a zlu O žízni Occamova břitva Oheň Opera Opičky Osvětlení Ovoce Perská kočka Petula Clark Picassa Pivo Plymutky Pomazánka Pomlázka Praha - Kampa Pražské Jaro Projev prezidenta k 28. říjnu Před koncem vrby Půst Rekuperace Restaurace Risus sardonicus Robbie Williams Sandra Cretu Single Sinéad O'Connor Skořice Socha svobody South America Sprchování Srdce a kříž Stoicismus Stres Student Agency Stáří Střecha isolace Svátky Svátky jara The End Of The World Traktát Tučňák U Anděla United Kingdom Už troubějí V tramvaji Vepřové Videa z domova Vivaldi Vlak Vlasta Burian Vláknina Vyšehrad Vzhůru ke koním Válka Vánoce Vánoce u seníku WC Waldemar Matuška We Are the World Youtuberka ZOO Zahrady Zlato Zrcadla Zvyky Zvěřinová kuchařka mezinárodní folklorní festival večer Únavový syndrom Úvaha neurochirurga Čaj Černá zvěřina na česneku Čert a myslivec Česká spořitelna Čáp bílý česneková pomazánka s vejcem

Vybraný příspěvek

Dnes by to šlo! AMERIKA, Cestování, Dneska by to šlo, Krajina, Příroda a zdraví, Příroda.

Cestování - z cesty do Kanady USA Věřit bez pochybností ve vlastní úspěch znamená už tím konečným úspěchem žít. Prožívat ho dřív než nas...

VALE VALE ET ME AMA VALE ET MEMOR SIS MEI

Buď zdráv; buď zdráv a měj mne rád; buď zdráv a pamatuj na mne...

Najděte nás na Google+

Moudro pro tento den

Každé ráno se musíme probudit s myšlenkou, že se těšíme na den, který prožijeme.
Je to jedna z nejlepších zásad jakou můžete v životě číst.
Opravdu je velice rozhodující vaše ráno a opravdu jsou velice rozhodující myšlenky v něm.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...